CHEMISMUS VOD TŘEBOŇSKA A JEJICH ZATÍŽENÍ TĚŽKÝMI KOVY

Karel Drbal¹, Jaroslav Švehla¹, Vladimír Rohlík²,

1 - Jihočeská univerzita v Č.Budějovicích, Zemědělská fakulta, Č.Budějovice

2 - Povodí Vltavy, a.s. Č.Budějovice

1. Úvod:

Zvýšený obsah rozpuštěných látek v povrchových vodách je také jedním z důsledků lidské činnosti. Většina těžkých kovů patří mezi látky, které jsou toxické, některé již ve velmi nízkých koncentracích. Působí nepříznivě na člověka, ale jejich toxicita se může daleko více projevit u nižších organismů, jak terestrických tak vodních. Jejich specifickou vlastností je, na rozdíl od kontaminantů organického charakteru , že nepodléhají rozkladným procesům. Jsou perzistentní, v životním prostředí zůstávají, pouze mění formy, ve kterých jsou v prostředí přítomny. Značný podíl těžkých kovů, které přicházejí do prostředí z různých zdrojů přechází dříve či později do ekosystému povrchových vod. Zde jsou z vodního prostředí odčerpávány vodními rostlinami a živočichy (plankton a bentos), jejich největší podíl se však ukládá v sedimentech vodních toků a nádrží, kde se hromadí.

Od roku 1986 do 1995 trvalo na ZF JU soustavné sledování kvality vody v Lužnici a jejích hlavních přítocích od rakouského Stegmühle u Angelbachu (ř.km 181) až po profil u Kosařů (tzv. Pilař,ř.km 117), příležitostně byla též vzorkována tzv.Stará řeka - t.j. úsek od rozvodí po rybník Rožmberk. Pozornost byla zaměřena zejména na zdroje znečištění v aglomeraci Gmünd-České Velenice. Některá data z posledních let (1995-1998) byla převzata z laboratoře Povodí Vltavy a.s.

V monitoringu Lužnice se na zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích opět pokračuje od roku 1999 v rámci výzkumného záměru podporovaného ministerstvem školství ČR (tzv.“CEZ“).

1.2. Popis zájmového území:

Pod názvem "horní Lužnice" se zde rozumí úsek Lužnice od pramene na rakouské straně Novohradských hor až po rybník Rožmberk (resp.profil Pilař na ř.km 117). Přírodní poměry horního toku Lužnice na našem území jsou dány charakterem lučinaté krajiny s mnoha rybníky. Řeka zde tvoří osu Třeboňské pánve, rovinaté krajiny s nadmořskou výškou 400 až 450 m n.m.. Podnebí této oblasti je vlhké, ovlivněné rozsáhlými vodními plochami, průměrná teplota v červenci je 17^oC. Roční srážky zde dosahují 700 mm a jsou nejvydatnější v letních měsících (Beneš a kol.1986).

Chemismus vody je dán základním typem hornin a lidskou činností v povodí. Pro povodí Lužnice jsou charakteristické kyselé aluminosilikátové horniny a výplně pánve různého stáří tvořené převážně křemenem, aluminosilikáty a v menší míře i humolity. Hlavními reagujícími minerály aluminosilikátových hornin jsou sodné a draselné živce (Mrázek 1978,Kroupa 1988). V uplynulých desetiletích se stal pro kvalitu vody Lužnice rozhodující vliv činnosti člověka.

Mapka horního toku Lužnice:

1.3. Materiál a metody:

Obsah těžkých kovů (=zkr. TK) ve vodě Lužnice byl soustavně sledován od roku 1986 na dvou odběrových místech - první se nachází u obce Halámky na říčním km 147 a leží cca 10 km od vstupu řeky na území ČR, druhým je lokalita Pilař u obce Majdalena na ř.km 117.Kromě dlouhodobého měření ve výše uvedených lokalitách se od r.1992 obsah TK monitoruje v celkem 11 odběrových profilech, které postihují jejich dynamiku prakticky od pramene Lužnice na rakouské straně Novohradských hor po lokalitu Pilař. Těchto 11 odběrových míst, z nichž 4 jsou na území Rakouska a 7 na území ČR, postihuje 70 km říčního toku.

Vzorky reprezentují vždy jen bodové odběry tekoucí vody na určitém profilu. V roce byly pravidelně odebírány vzorky vody v následujících odběrových profilech (viz.tab. 1). Vzorky vod byly odebírány do polyetylenových nádob, vypláchnutých 1%ní HNO₃ a destilovanou vodou a většinou na místě konzervovány přídavkem konc. kyseliny dusičné (2 ml HNO₃ na 1 litr vody).Vzorky nebyly filtrovány, většinou 50x zakoncentrovány odpařováním (1250 ml na 25 ml ) za atmosferického tlaku ve skleněných baňkách v laboratoři.

Analytické stanovení obsahu kovů bylo prováděno atomovou absorpční spektrometrií na přístroji Varian Spectra 10 BQ technikou plamenové atomizace (Cu, Mn, Fe, Zn, Ni, Co, Cr, Al) a na přístroji AAS 3 (fy.Zeis) ve spojení s přístrojem WETA 80 technikou elektrotermické atomizace (Pb, Cd). Pro stanovení rtuti byl použit analyzátor AMA 254 (f.Altec Praha) využívající metodu studených par.

2. Výsledky a diskuse:

2.1. Voda v Lužnici

2.1.1. Chemismus vody Lužnice

Koncentrace nejdůležitějších chemických složek ve vodě v Lužnici na profilu „Pilař“ (ř.km 117) v letech 1986-98 ukazuje následující tabulka č.1. Převládajícím kationtem je vápník, pak následuje sodík, draslík a hořčík. Z aniontů má dominantní postavení anion hydrogenuhličitanový HCO₃^-1, následovaný síranovým aniontem SO₄^-2. Z hodnot uvedených v této tabulce se ukazuje, že z dlouhodobého hlediska se obsah jednotlivých složek ve vodě Lužnice na uvedeném profilu v podstatě nemění. Kolísání uvedených hodnot hlavních aniontů a kationtů v jednotlivých letech je zřejmě způsobeno srážkovou činností, případně tím v jaké povětrnostní situaci byly odběry prováděny. Celkový trend však většinou neukazuje na výraznou změnu v koncentracích některé z uvedených hlavních složek. Výjimkou je celkový fosfor, jehož obsah ve vodě se snížil v devadesátých letech oproti konci osmdesátých let, ale v roce 1998 se objevil opět výraznější nárůst koncentrace této eutrofizující živiny. Je zajímavé, že obsah dusičnanů ve vodě výrazněji poklesl pod úroveň osmdesátých let až po roce 1996 a zůstává nyní v podstatě konstantní i přes významné změny ve způsobu zemědělského hospodaření, ke kterým došlo na začátku devadesátých let. Tato skutečnost byla ostatně zjištěna i na jiných tocích.

Chemické slložení vody v Lužnici se podél toku výrazně mění, jak je zřejmé z následující tabulky č. 2A. K největším změnám dochází v oblasti České Velenice-Gmünd, kde dochází k výraznému zvýšení celkové minerlizace a zvýšení obsahu prakticky všech chemických složek vody. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán u sodíkových a chloridových iontů, v důsledku čehož se mění i celkový charakter vody. Na rakouském území je převládajícím kationtem vápník, v oblasti aglomerace Gmünd - České Velenice dochází k prudkému nárůstu koncentrace sodíku na dvacetinásobek ve srovnání s horním tokem, který se postupně snižuje a v lokalitě „Pilař“ je obsah sodíku srovnatelný s obsahem vápníku. Podobný průběh má i obsah dusičnanů a chloridových iontů. Relativně malé změny jsou podél horního toku Lužnice v obsazích síranů a hořčíku. Důvodem uvedených změn v koncentracích složek podél toku je zřejmě zemědělská a průmyslová činnost, a také změny hydrogeologických podmínek v této oblasti. Velkým zdrojem znečištění v regionálním měřítku je aglomerace Gmünd- České Velenice.

2.1.2. Těžké kovy ve vodě Lužnice

Průměrné obsahy těžkých kovů podél horního toku Lužnice z let 1994-1995 jsou uvedeny v následující tabulce č. 2B a grafu č.1.

Z uvedených průměrných hodnot v tab.2B je zřejmé, že obsah většiny sledovaných těžkých kovů má rostoucí trend k ř.km 137 až 125 (profil Halámky - Suchdol) což je výrazné u Pb, Cu a hlavně Ni. Na rakouském území až k profilu Alt Weitra jsou obsahy všech těžkých kovů poměrně nízké. V úseku mezi touto obcí a profilem „Krabonoš“ na našem území dochází k výraznému zvýšení obsahu těžkých kovů ve vodě. Projevuje se zde nepříznivě vliv lidského osídlení a zemědělské činnosti v povodí. Ke značnému znečistění Lužnice, a nejen těžkými kovy dochází v aglomeraci České Velenice – Gmünd. Ostatně výsledky chemických rozborů vod, přitékajících z těchto obcí různými stokami to potvrzují (Drbal et al. 1995). Na našem území od Krabonoše pak většina těžkých kovů mírně klesá, ale např. nikl výrazně

vzrůstá. Na zvýšeném obsahu kadmia v profilu Pilař se projevuje vliv obce Suchdol nad Lužnicí. Vyšší obsah olova na profilu „Rozvodí“ s tzv. Novou řekou je pravděpodobně způsoben Koštěnickým potokem, který je charakteristický zvýšeným obsahem tohoto kovu.

V jednorázově vzorkovaných profilech Staré řeky byl patrný výrazně vyšší obsah Fe, Mn a také Ni, Cu, Pb a Cd. Nejvyšší obsahy všech sledovaných kovů byly zanamenány na Staré řece v profilu u mostu do Frahelže. Pro Pb byly nalezeny max. obsahy až 12,8 ppb v profilu Krabonoš (20.9.1994 - vyloučen z výpočtu aritmetického průměru v tab.2B), což by mohlo mít příčinu v bodovém zdroji znečištění z průmyslové činnosti v aglomeraci Gmund-Č.Velenice.

Z výsledků dlouhodobého sledování obsahu těžkých kovů ve vodě Lužnice je zřejmé, že obsahy některých kovů (Fe a Mn ) mají mírně klesající tendenci, obsahy většiny ostatních v podstatě jen oscilují kolem průměrné hodnoty, kromě chromu, olova a kadmia, které po roce 1990 vykazují zřetelný postupný nárůst (viz. Tab.2C a graf č.1).

Tab. 2C: Průměrné obsahy těžkých kovů na profilu „Pilař“ (ř.km 117) za období 1986-1995. (mikrogramy/l)

Údaje označené „*“ z roku 1995 byly převzaty z Povodí Vltavy a.s., ostatní výsledky z katedry chemie ZF JU

2.2. Voda v přítocích Lužnice

2.2.1 Chemismus vod přítoků Lužnice

V následující tabulce č.3A jsou uvedeny průměrné chemické vlastnosti vod hlavních přítoků Lužnice z let 1992-1993. Svým složením se od odstatních přítoků významně odlišuje Harmanschlag velmi nízkou mineralizací a všeobecně nízkým obsahem prakticky všech složek. Tento přítok protéká ekologicky nenarušenou krajinou a vlévá se do Lužnice nedaleko jejího pramene. Naopak druhý významný přítok na rakouské straně, Braunau, je značně znečištěn a je zřejmě hlavním zdrojem znečištění (zejména organického) Lužnice. Zdrojem tohoto organického znečištění (vysoká hodnota CHSK) je pravděpodobně obsah huminových látek, ale zejména komunální znečištění z Gmündu (snad i z Alt Weitry ?). Vysoká hodnota CHSK byla zjištěna rovněž ve vodě Hrdlořezského potoka, zde se ovšem jedná o vysoký obsah huminových látek z rašelinišť, kterými tento přítok protéká. Všeobecně nejvyšší mineralizaci ze všech sledovaných přítoků má Koštěnický potok, který přitéká z krystalinika a má poměrně velké povodí a který vzhledem ke svému průtoku může chemismus vody v Lužnici významně ovlivňovat. Z uvedené tabulky je rovněž patrné, že vody všech přítoků mají přes určité rozdíly některé vlastnosti společné. Ve všech je převládajícím kationtem vápník, pak následuje sodík, hořčík a draslík. Z aniontů má dominantní postavení anion síranový. Obsah chloridových iontů je kromě Harmanschlagu poměrně vyrovnaný.

2.2.2. Těžké kovy v přítocích Lužnice

Zde je třeba upozornit na obsah těžkých kovů v přítocích Lužnice, v tomto ohledu jsou mezi přítoky značné rozdíly. Přítoky pramenící v krystaliniku mimo Třeboňskou pánev (t.j. Dračice, Halámecký a Koštěnický potok, a Harmanschlag) jsou charakterizovány nižším obsahem téměř všech kovů, s výjimkou olova. Naopak přítoky sbírající vody z rašelinišť Třeboňské pánve (Hrdlořezský potok, Černý potok a Žabinec), mají vysoké obsahy zinku, kobaltu, niklu a chromu. Obsahy těchto kovů jsou na přírodní, antropogenně neznečistěné vody neobvykle vysoké. Pro ilustraci, jsou dále v tabulce č. 3B uvedeny obsahy těžkých kovů v přítocích Lužnice z let 1992-93.

2.3. Chemismus vod štěrkopískových jezer v blízkosti horního toku Lužnice

Značný vodohospodářský a ekologický význam mají na Třeboňsku jezera, vzniklá zatopením jam po těžbě štěrkopísků, která v této oblasti zaujímají značnou plochu. Tato jezera jsou napájena především podzemní vodou z kvarterních sedimentů. Chemismus těchto vod je do určité míry ovlivňován srážkovou vodou, v malé míře infiltrací vody z Lužnice a samozřejmě i lidskou činností. Vzhledem ke svému původu, je chemismus vod převážné většiny pískoven (s výjimkou pískovny Tušť a Františkov) podobný. Jejich vody se vyznačují poměrně nízkou mineralizací, nízkým pH, je pro ně charakteristický i nízký obsah dusičnanů (vesměs do 5 mg.l^-1), což má význam pro vodárenské využití. Dlouhodobé sledování chemismu vod těchto jezer (1977-1993) ukazuje, že postupně roste mineralizace vod a stoupá hodnota pH. Roste také obsah prakticky všech iontů, zejména však Mg²⁺, Na¹⁺ , K¹⁺ , Cl^1- a SO₄^2- , zřejmě v důsledku splachů z okolí a lidské činnosti. Obsah dusičnanů se však příliš nemění, což je významné z hlediska vodárenského využití těchto vod. Pro ilustraci je v tabulce č. 4 uveden vývoj chemismu vody v pískovně Majdalena poblíž Chlumu u Třeboně.

Obsahem těžkých kovů se ale vody pískoven navzájem odlišují, nebyl však nalezen vztah mezi obsahem těžkých kovů ve vodách a ostatními chemickými vlastnostmi vod. Velké rozdíly mezi jednotlivými pískovnami jsou zejména v obsahu manganu, železa a zinku. Průměrné obsahy těžkých kovů ve vodách pískoven se v letech 1978-1985 pohybovaly v rozmezích (mikroramy na litr): Zn 4-39; Cu 1,1-2,8; Mn 27-1135; Co 2.1-8; Fe 116-874; Cr 0.3-0.7; Ni 2.5-10.3. Dlouhodobě se obsah těžkých kovů mírně snižuje, zřejmě v důsledku přísunu srážkových a povrchových vod. Tyto změny jsou však malé, zejména v pískovnách kde dosud probíhá těžba. Pro ilustraci jsou v tabulce č. 5 uvedeny průměrné hodnoty obsahu těžkých kovů v pískovně Majdalena.

2.4. Srovnání chemismu vod Lužnice, Malše a Blanice

Porovnání chemismu vod jihočeských řek Blanice (profil „Podedvory“) , Lužnice („Pilař“) a Malše nad Římovskou přehradou („Pořešín“) v tabulce č.6 ukazuje, že Lužnice je z těchto řek nejvíce znečištěna. Projevuje se to nejvyššími obsahy většiny sledovaných složek. Výrazný rozdíl je zejména v obsahu sodných, vápenatých, chloridových, dusičnanových a fosforečnanových iontů, což ukazuje na antropogení znečištění.

Srovnání průměrných obsahů těžkých kovů v třech jihočeských řekách je uvedeno v poslední tabulce č.7. Třebaže tato data pochází z různých období (Blanice z 1979-81, Lužnice z 1986-95, Malše 1998-99), mohou do jisté míry poskytnout rámcovou informaci o lokálním zatížení jihočeského regionu těžkými kovy.

Tab.7: Srovnání obsahu těžkých kovů v Lužnici, Blanici a Malši
prvek	jednotka	Blanice	Lužnice	Malše
Zn	ug.l-1	11,00	14,40	28,07
Mn	ug.l-1	24,3	144,5	25,0
Cu	ug.l-1	1,10	3,03	15,70
Co	ug.l-1	1,50	2,02	n
Cd	ug.l-1	0,50	0,08	0,09
Cr	ug.l-1	0,60	0,32	0,49
Pb	ug.l-1	n	0,85	1,95
Ni	ug.l-1	n	3,59	2,68
Fe	ug.l-1	260	1005	338

Z výše uvedených hodnot je vidět, že Lužnice vyniká z těchto tří řek především vysokým obsahem železa a manganu. V Blanici byly zjištěny překvapivě nejvyšší koncetrace kadmia a chromu, kdežto v Malši bylo nejvíce zinku, olova a mědi.

Koncentrace těžkých kovů v řece Malši je nyní podrobněji monitorována především s ohledem na vodárenskou nádrž Římov, kterou napájí a jež slouží jako zdroj pitné vody pro velkou část jižních Čech.

3. Souhrn

V příspěvku jsou shrnuty údaje o obsazích chemických složek, včetně těžkých kovů, ve vodách horního toku Lužnice a jejích přítoků z let 1986-1999. Byly použity výsledky analýz prováděných na zemědělské fakultě Jihočeské university a z Povodí Vltavy, a.s.

Průměrné obsahy některých chemických složek na profilu Pilař (říční kilometr = ř.km. 117) z let 1986-1998 jsou následující ( v mg.l^-1): Na⁺ - 15,7; K⁺ - 7,0; Mg²⁺ - 4,2; Ca²⁺ - 19,2; SO₄^2- - 37,9; Cl^- - 20,2; NO₃^- - 11,8; P celk. - 0,15. Převládajícím kationtem je vápník, pak následují Na⁺, K⁺ a Mg²⁺. Z aniontů má dominantní postavení SO₄^2-. Chemické složení vod přítoků je obdobné, je zde však obvykle vyšší obsah Mg²⁺ než K⁺. Voda v Lužnici má na začátku toku nízkou mineralizaci, k výraznému zvýšení obsahu prakticky všech chemických složek dochází v prostoru Alt Weitra-Krabonoš (ř.km. 165 - 147), zdrojem znečištění je zřejmě zemědělská výroba a odpadní vody v obce Alt Weitra a zejména pak z aglomerace Gmünd - Č.Velenice. Na našem území pak obsah Na⁺, K⁺, Cl^- a P klesá, zvyšuje se mírně obsah SO₄^2-, obsah ostatních složek kolísá kolem středních hodnot a v průměru se příliš nemění. Rovněž průměrné hodnoty v jednotlivých letech kolísají kolem středních hodnot, pouze u fosforu lze říci, že jeho obsah do konce roku 97 mírně klesal a v roce 98 se objevil výraznější nárůst koncentrace celkového fosforu, obsah Na a Mg mírně vzrůstá.

Průměrné koncentrace těžkých kovů na profilu Pilař v letech 1986-1994 byly následující ( v µg. l^-1 t.j. v ppb): Pb - 0,47, Cd - 0,16, Cu - 2,3, Mn - 110, Fe - 736, Zn - 19, Ni - 2,9, Co - 1,5, Cr - 1,0. Změna obsahu těžkých kovů podél toku Lužnice je opět největší mezi 165 a 147 ř.k., kde obsah prakticky všech těžkých kovů výrazně roste. Na našem území pak obsah Cu, Cr a Fe mírně klesá, u Suchdola dochází k nárůstu koncentrací Co, Zn a Ni, obsah manganu osciluje kolem střední hodnoty. Pod vtokem Koštěnického potoka dochází ke zvýšení obsahu Pb. Z dlouhodobého hlediska lze říci, že obsah těžkých kovů se v průběhu let 1986 - 1998 příliš nemění, s výjimkou chromu, jehož obsah ve vodě stále stoupá ( z 0,24 µg . l^-1 v roce 1989 na 1,30 µg . l^-1 v roce 1995). U olova byl zaregistrován pokles koncentrací v letech 1988-89.

Obsah těžkých kovů ve vodách přítoků se pohybuje v těchto mezích : ( v µg . l^-1) : Fe – 411 až 2290, Mn –90 až 330, Zn - 7,6 až 134, Cu -1,43 až 4,08, Cr- 0,18 až 0,82, Cd -0,04 až 0,37, Ni -1,8 až 55,3, Co -0,83 až 52,8, Pb -0,06 až 2,48 a je významně ovlivněn geologickým charakterem povodí. Přítoky z krystalinika mají všeobecně nižší obsah těžkých kovů, s výjimkou olova. Přítoky z rašelinišť se obvykle vyznačují extrémně vysokými obsahy Co a Ni a rovněž vysokými obsahy Zn, Fe a Mn.

4. Summary

Water chemistry of the Třeboňsko Natural Reserve and its loading by heavy metals

Data on water chemistry including heavy metals concentrations of the Lužnice River basin and its principal tributaries in the years 1986 to 1999 have been summarised on the basis of analyses conducted by the Faculty of Agronomy, University of South Bohemia and by the Povodí Vltavy, a.s. Company.

Average content of selected chemical characteristics at the Pilař profile (river km 117) in the years 1986 to 1998 are presented as follows (in mg per litre): Na⁺ - 15.7; K⁺ - 7.0; Mg²⁺ - 4.2; Ca²⁺ - 19.2; SO₄^2- - 37.9; Cl^- - 20.2; NO₃^- - 11.8; P tot. – 0.15. Ca²⁺ represent prevailing cations, followed by Na⁺, K⁺, and Mg²⁺ with the dominating anion SO₄^2-. Chemical composition, as to tributaries, water chemistry is similar, however, the content of Mg²⁺ is generally higher that those of K⁺ here. The water in the Lužnice River shows low mineralization at its upper water shed, significant increase in the contents of practically all chemical components occurs in the area of Alt Weitra-Krabonoš (river km 165 to 147). The obvious sources of pollution seem to be the agriculture and wastewaters of Alt Weitra village and the agglomeration of Gmünd - Č.Velenice. In the territory of the Czech Republic the Na⁺, K⁺, Cl^-, and P contents decreases, the SO₄^2- contents slightly increases, the contents of the other components varies around the average values which seem to be fairly constant. Also the average values in the individual years vary around the mean values, only the values for phosphorus content were slightly decreasing till the end of 1997 whereas in 1998 a more significant increase of the total phosphorus occurred, the contents of Na and Mg increases slightly.

Average concentrations of heavy metals were the following in the Pilař profile between 1986 and 1994 (in µg.l^-1 i.e. in ppb): Pb – 0.47, Cd - 0.16, Cu - 2.3, Mn - 110, Fe - 736, Zn - 19, Ni – 2.9, Co – 1.5, Cr – 1.0. The highest heavy metals contents change along the Lužnice River is again between the kilometres 165 and 147, where the contents of practically all heavy metals increase significantly. On the Czech territory the Cu, Cr and Fe contents slightly decreases, at the Suchdol level increase in Co, Zn and Ni occurs, the manganese contents oscillates around the mean value. Downstream the Koštěnický brook mouth increased contents of Pb was observed. It is possible to state from the long-term point of view that the contents of heavy metals did not change considerably during the period 1986 to 1998 except for chrome, the contents of which increases permanently (from 0.24 µg.l^-1 in 1989 to 1.30 µg.l^-1 in 1995). For the lead decrease of concentration was registered in the years 1988 and 1989.

The heavy metals contents in the tributaries varies in the following range (in µg.l^-1): Fe – 411 to 2290, Mn –90 to 330, Zn – 7.6 to 134, Cu –1.43 to 4.08, Cr- 0.18 to 0.82, Cd –0.04 to 0.37, Ni –1.8 to 55.3, Co –0.83 to 52.8, Pb –0.06 to 2.48. It is significantly influenced by the geological character of the basin. Tributaries from the crystalinicum have in general lower heavy metals contents, except for lead. Tributaries from the peat bogs are generally characterised by extremely high Co a Ni concentrations and also by high contents of Zn, Fe and Mn.

Poděkování:

Autoři děkují Grantové agentuře ČR za finanční podporu projektu (GA č. 203/98/0358) a Ministerstu školství, mládeže a tělovýchovy ČR za finanční podporu Výzkumných záměrů (ozn. CEZ J06/98-122200003 a CEZ J06/98-124100001), díky které mohl být monitoring horní Lužnice prováděn.

Literatura:

Beneš I., Hrušák F., Kohoutek F., Houser M., 1986. Vodácká mapa lužnice. GKP Praha

Drbal K., Bastl J., 1988. Obsah těžkých kovů ve vodě Lužnice. In: Sborník VŠZ v Praze, agronomická fakulta v Českých Budějovicích , pp. 57-72

Drbal K., Bürgerová E., Kroupa M., Bastl J., 1991. Chemismus a trofie vod horní Lužnice. Acta Scientifica No.38, VŠZ Praha, AF Č.Budějovice, pp. 7-49

Drbal K. a kol.1996. Migrace těžkých kovů v ekosystému povrchových vod. Závěrečná zpráva projektu GA ČR 203/93/2387, 33 str, ZF JU , České Budějovice

Mrázek A., 1978. Geologická stavba Třeboňska. In: Jeník J., Přibil S. (Eds.): Ekologie a ekonomika Třeboňska. Třeboň , pp. 89-92

Přibil S., Kroupa M., Bürgerová E., Dufková V., 1988. Chemické vlastnosti vod horní Lužnice a přítoků. Záv. Zpráva VÚ VI-1-03-05-01, AF VŠZ Č. Budějovice, 88pp.