Odlov ryb na rybníku Bezdrev u Hluboké nad Vltavou byl proveden 16.9.1999, bylo odloveno deset kusů tříletého kapra obecného. Na VN Římov byl odlov patnácti kusů cejnů velkých proveden 10.5. 1999 a 24.5.1999, odlov dalších pěti druhů (z dravých druhů to byl bolen dravý, candát obecný, okoun říční a zástupcem nedravých druhů byla plotice obecná a cejnek malý). Ihned po odlovu byly ryby zváženy, změřeny a určeno pohlaví. Následoval odběr vzorků jednotlivých tkání (svalovina, játra, ledviny a gonády) do mikroténových sáčků, jejich označení, převoz v termoboxu a uložení do mrazícího boxu při teplotě –18^oC. Analýzy tkání na obsah celkové rtuti byly provedeny na jednoúčelovém atomovém absorpčním spektrometru AMA 254. K analýze byly použity čerstvé homogenizované vzorky, navážka se pohybovala kolem 0,2 g.

Vzorky vody pro stanovení rtuti byly přímo v terénu konzervovány koncentrovanou kyselinou dusičnou (2 ml/l) a dichromanem draselným (1ml/l). Vzorky sedimentů byly v laboratoři odstředěny při vysokém odstředivém zrychlení (při 15000 x g). Po centrifugaci byly sedimenty sušeny lyofilizací a dále mechanicky zpracovány (drcení v achátovém kulovém mlýně) a prosáty přes silonové síto, aby byla získána granulace částic (<1mm). Rtuť byla stanovena přímo ve vzorku (bez předchozí mineralizace) na přístroji AMA 254 metodou studených par. Správnost výsledků analýz byla ověřována pomocí certifikovaného referenčního materiálu (Sandy Soil , CRM č 7002) od f.Analytika s.r.o. a pomocí vlastních referenčních materiálů.

Obr. 1: Mapka rybníku Bezdrev se zakreslanými odběrovými stanovišti

Obr.2: Mapka VN Římov s vyznačením odběrových míst

V následujících tabulkách jsou uvedeny průměrné hodnoty obsahu rtuti v tkáních ryb.

Tab.1: Obsah Hg ve tkáních kapra obecného z rybníku Bezdrev a cejna velkého z VN Římov.

Tab. 2: Obsah Hg ve tkáních dravých ryb z VN Římov

Graf č.1: Srovnání obsahů Hg ve tkáních kapra obecného z rybníku Bezdrev a cejna velkého z VN Římov.

Z uvedených výsledků obsahu Hg ve tkáních  ryb vyplývá, že u kapra obecného nebyl překročen hygienický limit pro nedravé druhy ryb. Zjištěné obsahy Hg byly o jeden řád nižší než přípustný limit, tj. 0,1 mg/kg čerstvé hmoty (viz. tab.1). Naopak ve VN Římov byly zjištěny řádově vyšší obsahy Hg, u cejna velkého byl dokonce limit mnohonásobně překročen – 0,6 mg/kg čerstvé svaloviny. V uvedených třech dravých druzích ryb byly zjištěné obsahy Hg naopak nižší ve srovnání s nedravým cejnem velkým, nejvíce akumuloval Hg okoun říční v žábrách a ve svalovině.

Tab.3:Průměrné obsahy Hg v sedimentu rybníku Bezdrev (mg Hg/kg čerstvé hmoty)

Tab.4: Průměrné obsahy Hg v sedimentech VN Římov rozdílných partiích nádrže (mg/kg)

Maximální hodnoty Hg v sedimentech VN Římov byly zjištěny ve vtokové části nádrže (t.j. k ř.km 30- k mostu u Kozáku), přičemž nejvyšší obsah (0,4 mg/kg suš.) byl v hloubce 5-10 cm. Z porovnání výše uvedených stanovišť (viz graf č.2) měly hodnoty obsahu Hg klesající trend ve směru toku. Přestože obsahy Hg v sedimentech VN Římov jsou proti sedimentům z Bezdreva zvýšené, i tyto vyhovují limitu u Hg pro aplikaci sedimentu na zemědělskou půdu pro pěstování plodin k přímé spotřebě.

Koncentrace rtuti ve vodě z VN Římov místy opakovaně překročila směrnou hodnotu 0,5 mikrogramu Hg na litr, dle ukazatelů přípustného znečištění vod stanovených Nařízením vlády č.82/1999 Sb. a to u devíti vzorků (z 27) až čtyřnásobně. Z lokalizace těchto maximálních koncentrací Hg ve vodě nádrže však nevyplývá žádný logický trend a to by mohlo svědčit i o náhodné neúmyslné kontaminaci vzorků vody při odběru nebo zpracování.

Z výsledků vyplývá, že k nejvyšší akumulaci rtuti dochází ve svalovině ryb, méně v parechymatózních orgánech (hepatopankreatu, ledvinách) a k nejnižší v gonádách a žábrách. To platí u dravých i nedravých druhů ryb v obou lokalitách. Maximální přípustný obsah Hg ve svalovině nedravých druhů činí 0,1 mg/kg čerstvé tkáně, pro dravé druhy platí hranice 0,5 mg/kg čerstvé tkáně. U vzorků tkání kapra obecného z rybníku Bezdrev byly obsahy Hg pod přípustnou koncentrací (o řád nižší, tj. 0,01), ve vzorcích vody a sedimentů byly koncentrace Hg velice nízké. Naopak ve VN Římov byly proti očekávání zjištěny celkově vyšší koncentrace Hg ve všech sledovaných složkách ekosystému. Ve vodě a v některých druzích ryb byl limit dokonce překročen (např. ve svalovině cejna velkého až 0,54 mg/kg čerstvé tkáně), v sedimentu byl nalezen více než dvojnásobný (až 0,36 mg/kg) obsah rtuti ve srovnání s rybníkem Bezdrev.

Mercury contents in the ecosystem components of impounding reservoir Římov and Bezdrev Lake. Total mercury content was determined by a cold-vapour AAS technique in samples from two sites – reservoir Římov and Bezdrev Lake near České Budějovice, South Bohemia. The highest mercury levels in both carnivorous and non-predatory fish from the both sites were obserwed in muscle tissues, followed by hepatopancreas, kidneys, gonads and gills. Mercury contents were about 0,01 mg.kg ^–1 carp (Cyprinus carpio) tissues and from 0,09 to 0,15 mg.kg ^–1 in water and sediments in Bezdrev Lake. Surprisingly, higher mercury levels were found in all sample types from the reservoir – up to 0,36 mg.kg ^–1 in sediment and up to 0,54 mg.kg ^–1 fresh muscle tissue of bream (Abramis brama).

Gergel J., 1995: Těžba a využití sedimentů z malých vodních nádrží., Metodika 18/95, Výzk.ústav meliorací a ochrany půdy, Praha, str.10

Svobodová Z., Vykusová B., Kolářová J., Piačka V., 1996: Obsah kovů ve vodě, sedimentech dna a v tkáních ryb z ÚN Orlík a ÚN Kamýk, součást závěrečné zprávy projektu GA ČR 203/98/358, Migrace těžkých kovů v ekosystému povrchových vod, ZF JU České Budějovice, 63 str.