Holštýnský skot (H)
Vývoj: Počátek historie holštýnského skotu je situován na severozápad Evropy, od nížin Fríska přes Severoněmeckou nížinu, Šlesvicko-Holštýnsko až po Jutsko. Postupně se vyvinul ze směsice populací bílého a černého skotu místních kmenů v jedno černobílé plemeno, které počátkem druhé poloviny tohoto tisíciletí nastoupilo expanzi do celého světa. Po osídlení Ameriky kolonisté specializovali dovážený holštýnský skot na jednostrannou mléčnou užitkovost s dobrou dojitelností a pastevní schopností. Byl zvětšován též tělesný rámec. Chov této populace se rozvíjel zejména kolem průmyslových center a v oblastech s vysokou spotřebou mléka. Černostrakatý skot byl v českých zemích chován už v minulém století v kombinovaném užitkovém typu. V roce 1934 bylo v Čechách pro plemenitbu drženo i 230 plemenných býků nížinného černostrakatého skotu. V novější době se s další vlnou rozšíření černostrakatého plemene u nás setkáváme po druhé světové válce, kdy bylo toto náročné plemeno využíváno většinou při neracionální výživě, což bylo hlavní příčinou téměř úplné likvidace nejvýkonnějších stád. V 60. letech byly opět realizovány dovozy černostrakatého skotu do ČSR, nejvíce z Dánska, NDR, Holandska, Polska a SRN. V letech 1990-1995 bylo do ČR dovezeno celkem 8 445 většinou vysokobřezích jalovic z Francie, SRN, Holandska a Dánska. V celém procesu šlechtění černostrakatého skotu se od 60. let prostřednictvím spermatu býků ze Severní Ameriky začal významně prosazovat holštýnský genofond (tzn. výrazně mléčný užitkový typ). Jeho intenzivní infiltraci do evropských a jiných černostrakatých populací lze přímo nazvat „holštýnskou horečkou“, nebo „holštýnizací“. Tato skutečnost se nejen promítla do značného sblížení až sjednocení šlechtitelských programů, ale přinesla i změny v pojmenování plemen, jejichž názvu se přídavné jméno „holštýnský“ objevuje stále častěji. Charakteristika: Pro plemeno je charakteristické černostrakaté zbarvení těla s černou hlavou, která má většinou bílou hvězdu nebo lysinu. V současné době je holštýnský skot nejprošlechtěnější plemeno na mléčnou užitkovost. Krávy dosahují přes 140 cm kohoutkové výšky při živé hmotnosti 700 kg. Mají minimální osvalení, plošší hrudník, výrazné kyčle a pevné končetiny. V černostrakaté populaci se ojediněle vyskytují a vyštěpují recesivní homozygoti červenostrakatého zbarvení (nazývaní RED holštýn). Tato populace má stejné vlastnosti jako černostrakatý skot. Ve většině zemí mají společnou plemennou knihu a šlechtitelský program. Vedle vysoké užitkovosti mají černostrakatá plemena významnou přednost ve vynikající přizpůsobivosti se různým klimatickým podmínkám. Základní podmínkou vysoké užitkovosti, dobré reprodukce a zdraví je ovšem odpovídající plnohodnotná výživa. Využití: Holštýnský skot je nejpočetnější populací mezi kulturními plemeny a zároveň je to populace s nejvyšší užitkovostí. V severoamerickém chovu se mléčná užitkovost pohybuje na průměrné úrovni 10 000 kg mléka za laktaci s 3,6% tuku a 3,2% bílkovin. Masná užitkovost je spíše horší, především v ukazatelích jatečné výtěžnosti a v zastoupení hodnotných partií masa. Jalovice se poprvé telí ve věku 24-27 měsíců. V řadě zemí, včetně ČR, se červená varieta (RED holštýn) používá k zušlechťování plemen s kombinovanou užitkovostí. Počet zvířat v ČR: V České republice bylo v roce 2003 zařazeno do kontroly užitkovosti 163 454 krav s průměrnou užitkovostí 7 303 kg mléka, 3,99 % tuku a 3,31 % bílkovin. Prvotelky měly užitkovost 6 898 kg s 3,95% tuku a 3,33 % bílkovin při průměrném věku při prvním otelení 27 měsíců a 9 dní. Mléčná užitkovost matek býků byla 10 978 kg mléka s 3,89% tuku a 3,28 % bílkovin. http://www.holstein.cz http://www.holsteinusa.com
|
