Český strakatý skot (C)
Vývoj: Český strakatý skot vznikl na základě původních domácích červinek. V druhé polovině 19. století byl do Českých zemí dovážen užitkovější a větší skot štýrského, tyrolského a švýcarského původu. Největší podíl na zušlechťování domácího skotu měla švýcarská plemena, především skot simenský a bernský. Kříženci s těmito plemeny měli vyšší užitkovost, ale odlišovali se od českých červinek změnami zbarvení ( bílá hlava, bílý pruh po hřbetě ) i na základě zbarvení vzniklým názvem (plosy, štrýmy). Díky uplatnění švýcarských plemen vznikly krajové rázy, které daly základ českému strakatému skotu (simensko-český skot, bernsko-český skot, bernsko-hanácký skot, hřbínecký skot, kravařský skot). Zvláště poslední dva rázy s vysokou užitkovostí měly větší význam. Hřbínecký skot vznikl v oblasti severní Moravy působením skotu simenského, bernského, montafonského, švýckého a dalších plemen. Byl zbarven plášťově červeně s bílou hlavou a konci končetin. Kravařský skot se vyznačoval bílou hlavou a bílým pruhem po hřbetě a na spodní části těla a končetinách. Byl menšího rámce, ale měl velmi dobrou mléčnou užitkovost. Na jeho vzniku se podílel skot pincgavský, cilerský, duxký a bernský. V 60 letech minulého století došlo s rozvojem inseminace ke sjednocení uvedených rázů do červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí. Od roku 1967 se populace začala nazývat české strakaté plemeno. Pro zvýšení mléčné užitkovosti byl tento skot postupně křížen ayrshirským a červeným holštýnským skotem (zušlechťovací křížení). Vznikla tak populace s vyšší schopností k produkci mléka. Od roku 1993 jsou v populaci používáni i býci evropských strakatých plemen (flackvieh, simentál, montbeliard). Charakteristika: Český strakatý skot je středního rámce s kohoutkovou výškou krav 136 až 142 cm a býků 148 až 158 cm, výška v kříži je 140 až 144 u krav a 152 až 160 u býků, obvod hrudi je požadován u krav 200 až 210 cm a u býků 230 cm a více. Živá hmotnost krav je 650 až 750 kg, býků 1200 až 1300 kg. Užitkový typ je kombinovaný, s dobrým osvalením. Barva je červenostrakatá s bílou hlavou, konci končetin a ocasu, žlutou rohovinou rohů a paznehtů, pleťově růžovým mulcem a sliznicemi a po těle má velké, ostře ohraničené a nepravidelně rozmístěné skvrny červené barvy různé intenzity, zaujímající různý podíl plochy těla. Dělí se do tří plemenných skupin podle genetického podílu českého strakatého plemene: C1 genetický podíl C 75 % a více C2 genetický podíl C 51 % až 57 % C3 genetický podíl 50 % až 74 % ayrshirského a červeného holštýnského skotu Využití: Je to skot kombinovaného užitkového typu se zdůrazněním mléčné užitkovosti. Dosahuje užitkovosti 6 až 7 tisíc kg mléka za laktaci s obsahem tuku kolem 4% a bílkovin kolem 3,5%. Masná užitkovost je charakterizována přírůstkem ve výkrmu 1300g a výtěžností kolem 58%. Ranost je 16 až 18 měsíců a požadavek na délku mezidobí 380 dní. Je odolný, s dobrou konstitucí a růstovou schopností. Býci jsou dobře využitelní k výkrmu i do vyšších hmotností (800 kg). Krávy s horší mléčnou užitkovostí lze využít i v systému chovu krav bez tržní produkce mléka. Počet zvířat v ČR: V roce 2003 bylo v kontrole užitkovosti 177 588 krav s průměrnou užitkovostí 5708 kg mléka s 4,21 % tuku a 3,46 % bílkovin. Prvotelky dosáhly dojivosti 5203 kg při 4,26 % tuku a 3,51 % bílkovin, přičemž jejich průměrný věk při prvním otelení byl 28 měsíců a 27 dní. Se zvyšujícím se podílem dojných plemen (C1 až C3) se zvyšovala i dojivost (5575, 5736 a 6280 kg mléka). http://www.cestr.cz
|
