Norik


Vývoj:
    Norický kůň pochází z alpských oblastí Rakouska a Bavorska, které kdysi tvořily římskou provincii „Noricum“ a podle níž dostal své jméno. Domácí plemeno koní, charakteristické méně ušlechtilým a harmonickým zevnějškem, ale vynikající vytrvalostí a nenáročností, dokázalo odolat snahám o zušlechtění italskými a španělskými hřebci, jejichž výsledkem bylo zvýšení náročnosti na ošetřování a krmení, které nebylo v zájmu domácích chovatelů. Obdobně čelili tito chovatelé i snahám o zmohutnění pomocí nížinných chladnokrevných plemen (belgický, clydesdalský). Na začátku 19. století vznikaly chovatelské svazy, kterým se podařilo vytvořit několik místních rázů norických koní (korutanský, štýrský, hornobavorský a dolnobavorský), z nichž nejtypičtějším je pincgavský norik. Do Českých zemí se rozšířil norický kůň po „Zlaté stezce“ v dobách, kdy se z alpských zemí dovážela sůl. Při křížení norických hřebců s teplokrevnými klisnami v oblasti jižních Čech vznikl kdysi známý ráz koní netolických. Norický kůň vytvořil v první polovině 20. století základ chovu českého chladnokrevníka, který byl ve dvacátém století rozhodujícím chladnokrevným plemenem koní v oblasti Čech. V roce 1995 byla založena plemenná kniha norického koně v České republice.

Charakteristika:
    Norik je mohutný chladnokrevník středního až většího a obdélníkového tělesného rámce, méně ušlechtilý. Hlava je hrubší, dlouhá, často poloklabonosého profilu, krk kratší, silný, vysoko nasazený, kohoutek méně výrazný, horní linie delší a volnější, dlouhá, srázná a  štěpená svalnatá záď. Plec je strmější, dobře osvalená, hrudník středně hluboký, oválný a dlouhý, končetiny kostnaté sušší s méně výraznými klouby, postoj vzadu často kravský kopyta pevná a pružná. Průměrné tělesné rozměry současné populace jsou u hřebců 163, 203 a 25 cm, u klisen 159, 203 a 23 cm (kohoutková výška hůlková, obvod hrudi a obvod holeně). Barevně jsou nejčastější ryzáci (64 %), hnědáci (25 %) a vraníci (6 %).
Je to kůň s pevnou konstitucí, odolný, dobře krmitelný, chodivý, s dobrou mechanikou pohybu a prostornými chody, pracovitý, dobře ovladatelný.

Využití:
    Norický kůň má rozhodující využití v těžké zápřeži. Vzhledem ke své odolnosti je vhodný především do vyšších oblastí, zvláště pro lesní práce. Jeho prostorný pohyb a dobrý temperament mu ale dává předpoklady i pro využití v lehčí zápřeži nebo i v jízdě pod sedlem. Dobrý charakter umožňuje jeho využití pro turistiku, hipoterapii i jezdecký výcvik začátečníků, kde je využitelný i pro těžké jezdce.

Počet koní v ČR:
    V plemenitbě je zařazeno 960 klisen a 56 norických hřebců včetně hřebců slezského norika, kteří mají oprávnění připouštět norické klisny. Plemennou knihu norického koně vede Asociace svazů chovatelů koní (http://www.aschk.cz).