Český teplokrevník (ČT)


Vývoj:
    Na začátku 19. století se chov teplokrevných koní v Čechách vyvíjel pod vlivem koně starošpanělského a staroitalského, který byl rozšířen téměř po celé Evropě. V 19. století byl však tento kůň téměř úplně vytlačen výkonnějším a rychlejším anglickým plnokrevníkem a polokrevníkem. Z anglických polokrevných kmenů také vychází základ českého teplokrevníka. Pro jeho vznik jsou rozhodující tyto kmeny:
Furioso – založen hřebcem Furioso (A1/1), narozeným v roce 1836. Byl to ušlechtilý a kostnatý plnokrevník, který dal během deseti let svého působení v maďarském hřebčíně Mezöhegyes 95 plemenných hřebců a 81 klisen. Na jeho základě vznikl samostatný kmen North Star, který se rozšířil do Čech, ale i do Rumunska a Jugoslávie.
Przedswit – založený hřebcem, narozeným v roce 1872 v Polsku. Byl to vynikající dostihový kůň s výborným exteriérem, který působil jako korektor v polokrevném chovu v Rakousku a později i v Čechách (Nemošice). Synové jeho potomka Przedswit I z anglonormanské klisny 54 Eclantate (Przedswit II a  Przedwit VI) jsou zakladateli významných linií Outremer (hnědá) a Haudegen (ryzá).
Nonius – jeho zakladatelem byl anglonormanský hřebec, narozený v roce 1910, jehož potomstvo vynikalo dobrými užitkovými vlastnostmi, což bylo příčinou jeho širokého rozšíření v oblasti Maďarska a Slovenska.
Tyto polokrevné kmeny našly uplatnění v teplokrevných chovech i jiných států. Na Moravě dali potomci těchto kmenů základ místnímu autochtonnímu plemenu, známému jako Moravský teplokrevník. V menší míře se zde uplatnili i příslušníci arabských polokrevných kmenů a angloarabského kmene Gidran.
    V první polovině 20. století došlo v oblasti Čech k výraznému působení oldenburských koní, kteří byli využíváni z důvodu zmohutnění populace teplokrevníků. Český teplokrevník, který takto vznikl, byl mohutným koněm vozového typu, hrubší stavby těla, s těžší hlavou, vysoko nasazeným krkem, měkčím hřbetem a častými vadami fundamentu. Kohoutková výška hřebců byla 170 až 175 cm, obvod hrudi 200 až 205 cm a obvod holeně 22 až 23 cm.
    V šedesátých letech 20. století se omezilo využití koní v zemědělství a těžiště využití  teplokrevných koní se postupně přesouvalo do oblasti sportovní. V této době byli v chovu intenzivně využíváni hřebci hannoverského a trakénského původu (Alarm, Diktant, Servátor, Doremit, Kornet, Quoniam, Karneol, Plověc). Z důvodu snížení stavů koní došlo také ke splynutí moravského a českého teplokrevníka, kteří se do té doby lišili ve stavbě těla i vlastnostech, neboť uplatnění oldenburských koní na Moravě zdaleka nebylo tak intenzivní jako v Čechách.
    V závěru minulého století (1995) se stal český teplokrevník otevřenou populací, v níž jsou využíváni v plemenitbě hřebci celé řady evropských plemen, respektive koně zapsaní v různých plemenných knihách (anglický plnokrevník, arabský plnokrevník, německá teplokrevná plemena, holandský teplokrevník, belgický teplokrevník, francouzský jezdecký kůň a další).

Charakteristika:
    Současný český teplokrevník je chován ve sportovním typu a větším tělesném rámci. Cílem šlechtění je ušlechtilý, korektní a lehce jezditelný kůň, který na základě svého temperamentu, charakteru, prostorné a elastické mechaniky pohybu a pevného zdraví je vhodný pro všechny druhy výkonnostního jezdeckého sportu v rámci disciplin FEI (Federation Equine International) a je dobře využitelný i pro běžný jezdecký a rekreační sport a soutěže spřežení. Požadovaná kohoutková výška u klisen je 161 až 167 cm, u hřebců 162 až 170 cm, obvod holeně 19,5 až 22 cm u klisen a 21 až 22,5 cm u hřebců.
    Díky otevřenosti populace a častému využívání zahraničních hřebců se postupně český teplokrevník přibližuje standardu „evropského sportovního koně“ a jeho exteriérové i výkonnostní vlastnosti se odvíjejí od příslušnosti k významným liniím koní chovaným v Evropě.
    V rámci chovu českého teplokrevníka je nutné upozornit na ráz koní Kinských, vycházející z chovu ušlechtilých loveckých koní (hunterů) s vysokým podílem krve anglického plnokrevníka, založeného hrabětem Oktaviánem Kinským v první polovině 19. století. Jedná se o ušlechtilé sportovní koně středního rámce, dobře osvalené, se suchými a pevnými končetinami, harmonickou tělesnou stavbou a pružným elastickým pohybem. Typické je velmi atraktivní žluté nebo plavé zbarvení těchto koní.

Využití:
    S ohledem na současné rozšíření je český teplokrevník využíván v České republice prakticky ke všem účelům, rozhodující oblastí jeho uplatnění je ale oblast sportovní. Je převažujícím plemenem ve skokových soutěžích, které jsou nejčastější sportovní disciplinou, je častý v soutěžích drezurních i zápřahových. Velmi často je využíván jako rekreační kůň i jako kůň hospodářský či turistický. V minulosti se toto plemeno vyznačovalo vynikajícím charakterem, který vytvářel podmínky pro jeho využití k výcviku jezdců v jezdeckých zařízeních i pro prodej koní do zahraničí zvláště k těmto účelům. Po zrušení velkochovů (hřebčíny Netolice, Albertovec) nejsou často v malochovatelských podmínkách možnosti odchovu a chovu ve stádě. Proto je třeba věnovat větší pozornost prověření charakteru při nákupu koně.

Počet koní v ČR:
    Plemennou knihu vede a šlechtitelský proces zajišťuje Svaz chovatelů českého teplokrevníka (http:/www.schct.cz) a počet koní evidovaných v rámci tohoto plemene tvoří rozhodující podíl z počtu koní v ČR (56%). V roce 2004 bylo registrováno v plemenné knize ČT 213 hřebců a 8400 klisen.