Achaltekinský kůň



Vývoj:
    Achaltekinský kůň je považován za nejstarší čistokrevné plemeno koní na světě. Jeho původ vychází ze starých turkmenských koní, používaných starými válečníky před 2500 lety.Tito koně se chovali především jako jezdečtí a dostihoví a pro tyto účely jsou chováni dodnes. Je potomkem starověkých koní perských. Jeho jméno pochází z názvu turkmenské osady Achal, kde žil kmen Teke proslavený chovem koní. Kromě Turkmenistánu, kde je asi 40% populace jsou tito koně chováni v Rusku, Uzbekistánu, Kazachstánu, ale i v Evropě a USA. Současná populace se odhaduje na 2500 kusů, z toho 350 hřebců a 1140 chovných klisen a je rozdělena do 18 linií.

Charakteristika:
    Jedná se o výjimečného koně z hlediska exteriéru i užitkových vlastností. Jeho zevnějšek působí nezvykle, na první pohled jsou zvýrazněny dlouhé linie tohoto koně, proto také bývá označován za chrta mezi koňmi. Hlava je suchá, lehká, s širokým plochým zátylkem, rovného nebo i mírně klabonosého profilu.Čelo je široké, oko velmi výrazné, hlava je spojena s krkem v ostrém úhlu. Krk je vysoko nasazený a vysoko nesený, takže huba koně je obvykle nad kohoutkem, dlouhý, tenký a rovný nebo klenutý. Kohoutek je výrazný, dobře osvalený a dlouhý, hřbet je dlouhý a pevný, někdy se objevují volnější bedra, záď je mírně skloněná, ocas nízko nasazený. Končetiny jsou dlouhé, suché s výraznými šlachami a klouby, s dlouhým předrámím a bércem,  občas se vyskytuje kravský postoj zadních končetin. Kopyta jsou menší, pevná. Má jemnou, hedvábnou srst, řídkou hřívu a ohon. Vyskytuje se ve všech barvách. Nejčastější jsou hnědáci (38%), plaváci (26%), vraníci (11%) a ryzáci (10%). Průměrné tělesné rozměry v populaci jsou u hřebců 159, 176 a 19,5 cm, u klisen 157, 178 a 19 cm. Pohyb je impulzivní, elastický a příjemný pro jezdce.
    Jejich zvláštní vlastností je vazba na člověka a ochota ke spolupráci s ním. Díky stovkám let samostatného chovu nemá vyvinutý stádový pud jako většina plemen, ale je vázán na svého jezdce. Je velmi inteligentní a odvážný a vyžaduje velmi trpělivé a citlivé zacházení.

Využití:
    Jeho vznik v tvrdých přírodních podmínkách a vynikající konstituce a odolnost vytváří předpoklady pro výjimečnou výkonnost těchto koní. Vyznačují se neobyčejnou vytrvalostí a schopností překonávat velké vzdálenosti. Známá je cesta achaltekinských koní z Ašchabadu do Moskvy v roce 1935, kdy překonali vzdálenost 4300 km za 84 dní bez zdravotních komplikací. Jsou vhodní pro distanční ježdění (endurance) na velké vzdálenosti ale jsou velmi úspěšně využíváni i v ostatních jezdeckých disciplinách – skokové soutěže, všestrannost, drezůra. V rychlosti se řadí na druhé místo za anglického plnokrevníka a proto jsou využíváni i k rovinovým dostihům, které jsou také výkonnostními zkouškami tohoto plemene.
který zajišťuje majitelům koní registraci v ruských plemenných knihách.
 

Počet koní v ČR:
    Do české republiky dovezli první stádo achaltekinských koní (asi 30 kusů) manželé Havlíčkovi na farmu Chrastava u Liberce v závěru minulého století. Ačkoliv se  stádo nepodařilo udržet jako celek, jsou jeho příslušníci chováni v celé oblasti České republiky. Plemennou knihu vede Všeruský vědeckovýzkumný institut pro chov koní v Rjazaňské oblasti Ruska a ve stejné instituci sídlí také Mezinárodní asociace chovatelů achaltekinských koní. Součástí této organizace je i Český svaz chovatelů Achal Teke (http://www.achalteke.cz), který zajišťuje majitelům koní registraci v ruských plemenných knihách.